Založit webové stránky nebo eShop
Zkoušky
Bezkontaktní norování Hostěradice 19.6. 2010
 
 
 
Proběhlo na umělých norách v Hostěradicích a předcházel mu také trojí trénink na umělé noře ve Znojmě-Hradišti.           O kmotřičky lištičky zájem mám až moc velký, ikdyž jsou váhově i jednou tak větší. Odnesl jsem si také pár šrámů z tréninků, které zdobí můj nos. Ale těžko na cvičišti, lehko na bojišti.
Zkoušek se zůčastnilo 16 pejsků všech nornických ras. Obstálo patnáct, z toho deset s plným počtem bodů.
S páníčkem jsme si vylosovali startovací číslo 12 a vyšla na nás  liška č.3. No a pak už bylo vše jenom na mě.Vše jsem zvládl s hodnocením pánů rozhodčích: ochota k práci 4, hlasitost 4, vytrvalost 4, rychlost 4 v čase 11sekund, plným počtem bodů 84 a celkové vítězství !!!
 
 
 
 
 
 Ranní nástup,prohlídky,losování
 
 
 
 
Máme čísílko 12.....
 
 
 
 
 
 
Tak za tímto zvířátkem bychom se......
 
 
 
 
 
 
Nervozita před startem....
 
 
 
 
 
 
Tak za kolik to bude???
 
 
 
 
 
 
Závěrečné vyhodnocení s předávkou cen ...
 
 
 
 
 
Jménem všech vůdců Vám děkujeme za korektní posuzování a pořadatelům za dobrý guláš...
 
 
 
 
 
Mám to černé na bílém...
 
 
 
I z druhé strany
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
      Mezinárodní barvářské zkoušky honičů Znojmo  3.10. 2009 
 
 
 
Den 3.10 2009 byl pro moji psí kariéru jeden z nejdůležitějších.
Byla to sobota a na tento den mě můj páníček přihlásil na Mezinárodní barvářské zkoušky honičů, pořádané Klubem teriérů České republiky.
Po tomto rozhodnutí následovala tvrdá dvouměsíční příprava a dopilovávání všech disciplín. Někdy jsem už toho měl plné zuby a našlapané tréninkové stopy jsem flákal z povinnosti, stejně jako vodění na řemeni mezi stromy anebo přes terénní překážky. Byl to pro mě takový denodenní stereotyp. Nejraději bych se proháněl volně v lese   po stopách zajíců, srnčího, jelenů a divočáků, než pořád chodit na barvářském řemeni po jednom a tom samém pachu divočáka. Jenže páníček to po mě vyžadoval, prý to budu v praxi a mém životě potřebovat a nejen já ale i mí potomci.
Zkoušky se konaly v honitbě  Národního parku Podyjí. Ranní slavnostní zahájení  se konalo na zámku ve Vranově nad Dyjí. Trošku jsem si připadal mezi těmi svalnatými teriéry jako trpaslík, ale hendikep to zase nebyl až tak velký, jsem sice malý bojovník, ale s velkým srdcem.
Po zaznění lesních rohů jsme si vylosovali číslo 10, podívali se mi na tetování, zkontrolovali můj europas a pak již nic nebránilo odebrat se do honitby pracovat. 
Disciplíny Odložení a  Vodění na řemeni byly za náma se známkou 4 jako práce navolno a pak už se šlo pracovat s divočákem. Začal jsem disciplínu Vyhledání a chování u zhaslého divočáka jako oznamovač, znánka rovněž 4.
Nakonec na mě čekala odpoledne v 14:30 hod královská disciplína, Dohledávka střeleného divočáka na umělě založené nepobarvené stopě, i zde jsem pracoval jako oznamovač.
Od označeného lože mě páníček vypustil po stopě divočáka, toho jsem našel a přišel jsem mu oznámit jeho nalezení radostným skočením na nohy páníčka. Pak jsem mu divočáka šel ukázat a tady jsem udělal chybu, za kterou nám páni rozhodčí snížili známku, takže 3.
Celkem mi to páni rozhodčí sečetli a bylo z toho 244 bodů a I.cena
Cítil jsem, že páníček má radost a já také. To ale byla fuška a nervy !
 
 
 
 
 
Tvrdá příprava začala nácvikem odložení
 
 
 
 
 
Čekám a čekám ...
 
 
 
 
Divočáka jsem našel a teď zpátky pro páníčka
 
 
 
 
 
Tady Vám představuji sbor rozhodčích na MBZH zleva:
ing. Nedbal, pan Jílek, pan Bouzek, vrchní rozhodčí pan
Machát a pan Skácel. 
 
 

  
Zleva nejlepší zahraniční zástupce, uprostřed klubový vítěz
a vpravo malý bojovník s velkým srdcem.
 
 
 
 
 
Doma mě zvěčnili na památku pro mé děti, jestli budou...
 
 
 
TOPlist
Tvorba webových stránek na WebSnadno.cz  |  Nahlásit protiprávní obsah!  |   Mapa stránek